Vžijte se do role chrabrého prince a vydejte se po stopách zmizelé princezny. Ale pozor, vysvobodit ji může jen ten, kdo má za ušima!
Přípravy na zásnuby jsou v plném proudu, když v tom se princ Adalbert dozví strašlivou novinu: jeho milovaná princezna Berenika byla unesena!
Dnešní hádanka potěší především milovníky westernů. Vžijte se do role osadníků zajatých indiány a bojujte o svůj holý život!
Známé rčení říká, že hudba je lék. Mohla by však také mít anestetické účinky? To se pokusil zjistit německý lékař Julian Oliver Fürmetz, který provedl experiment na 40 pacientech kliniky ortopedie Fakultní nemocnice v Lipsku.
Říká se, že všechno má svůj čas. Rozlouskněte dnešní hádanku a pomozte Robertovi najít ideální okamžik pro zásadní změnu v jeho životě…
Věděli jste, že škvoři mají křídla? Skutečně je to tak! Že jste si jich nikdy nevšimli? To bude tím, že škvor dokáže svoje křídla sbalit natolik dokonale, že je na jeho těle prakticky nezaznamenáte. Je totiž mistr v origami. Díky jedinečné technice skládání jsou jeho křídla po rozbalení desetkrát větší než ve složeném stavu. A právě tato dovednost upoutala vědce natolik, že podle škvořích křídel vytvořili koncept, který může ovlivnit jak náš každodenní život, tak třeba vesmírný program.
Naše těla nepatří jen nám. Sdílíme je s obrovským množstvím mikrobů, kteří žijí v našich ústech, na kůži či ve střevech (jejich počet je odhadován na 1014!). Ačkoliv na jednu lidskou buňku připadá deset mikrobů, byl jejich význam v rámci fungování lidského organismu dlouho podceňován. Nyní se však situace změnila a vědci po celém světě nestačí žasnout nad tím, co všechno tento tzv. mikrobiom v těle ovlivňuje a jak obrovský potenciál skýtá jeho výzkum např. při hledání řešení závažných onemocnění.
Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum ve vědeckou laboratoř. Více než 30 expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu.
V ulicích města se tak setkáte s mnoha experimenty, vycházejícími z našeho běžného života, i s pokusy, které jinde neuvidíte. Řadu věcí si přitom můžete vyzkoušet na vlastní kůži! Kromě toho si budete hrát, závodit, soutěžit a přesvědčíte se, že věda je opravdu pro každého a není třeba se jí bát. Bavte se na Dnech vědy a techniky se Západočeskou univerzitou v Plzni! Přijďte si vyzkoušet, že věda je zábava!
O možnosti léčení některých onemocnění psychedeliky se odborníci začali intenzivně zajímat již v 50. a 60. letech 20. století. Strach ze zneužívání těchto látek širokou veřejností však následně postavil psychedelika mimo zákon, v důsledku čehož se zastavil také jejich výzkum. V posledních letech však výzkum látek typu MDMA, LSD, psilocybin aj. zažívá renesanci. A výsledky prvních oficiálních studií jsou natolik zajímavé, že se začíná vážně uvažovat o jejich legálním využití v medicíně.
Lidé, kteří se potápějí do velkých hloubek, pečlivě dbají na to, aby se k hladině nevrátili příliš rychle. Příliš rychlým vynořením by totiž riskovali dekompresní nemoc, která vzniká v důsledku poklesu tlaku, při němž dochází k nahromadění bublin dusíku v krvi. To může mít fatální následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i nyní mediálně známý peruánský rybář Alejandro Ramos Martinez, kterému se po příliš rychlém vynoření při potápění do velké hloubky tělo nafouklo doslova jako balón. Lachtani se však takto potápějí běžně, aniž by to na jejich organismu zanechalo neblahé následky. Jak je to možné? Popírají snad přírodní zákony?
Většina stromů odkvetla, koruny jsou obsypány plody. Jaro přišlo a odešlo dřív, než bývalo obvyklé. Pomalu si zvykáme na to, že stromy začínají kvést v únoru. Jenže zima se někdy nerada vzdává a předčasně rozkvetlému stromu dokáže svou mrazivou rukou zasadit smrtelnou ránu. A tak si nejen sadaři a zahrádkáři, ale i někteří vědci začali klást otázku: jak ochránit předčasně rozkvetlý strom před mrazem, když se zima náhle vrátí? Odpověď je překvapivá – pokryjte ho ledem!
