Ve čtvercovém výběhu stojí devět koní. Protože se vzájemně moc dobře nesnesou, postavili se tak, aby jeden druhému nebyli příliš nablízku. Přesto je mezi nimi stále cítit napětí, a tak by je bylo dobré od sebe oddělit další ohradami, aby nedocházelo ke vzájemným střetům.
Jak je možné, že se teenageři chovají zodpovědně a lehkomyslně zároveň? Jak to, že jsou schopni brilantně uvažovat, ale vzápětí provedou nějakou hloupost? A proč jsou často přecitlivělí a jednají impulzivně?
Může se opice opičit po Shakespearovi? Z matematického hlediska je to veskrze možné: pokud bude opice nekonečně dlouho náhodně ťukat do klávesnice psacího stroje, sepíše nakonec na základě pravděpodobnosti téměř jistě všechna díla Williama Shakespeara prakticky bez chyby – pokud tedy bude mít člověk čas a chuť na to čekat…
Jak dobře umíte zlomky? Otestujte svoje znalosti a zkuste najít VŠECHNA řešení následující rovnice: 1/x + 1/y + 1/z = 1
Proměnné x, y a z jsou přirozená čísla větší než nula.
Víš, jak si (ne)vypálit díru do ruky? Nebo jak pomocí neviditelného paprsku odpařit kámen? Kdepak, nebavíme se tu o kouzelnických tricích. Řeč bude o laserové chemii! Napadlo tě někdy, že prostřednictvím laserové chemie lze prospět přírodě či pomoci člověku k lepší rekonvalescenci po transplantaci? I o tom uslyšíš více v následujícím videu, ve kterém tě Ing. Tomáš Křenek, Ph.D., z pracoviště Nové technologie – výzkumné centrum Západočeské univerzity v Plzni provede světem laserové chemie.
Víš, jaké to má následky, když učitel umí dobře napodobit pračlověka? Jak souvisí román Quo vadis s Hitlerem a Stalinem? A jak se stát detektivem v příběhu se zašmodrchanou zápletkou a známým koncem? To všechno a ještě mnohem víc se dozvíš od PhDr. Miroslava Breitfeldera, Ph.D., z Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Před několika málo dny uveřejnil časopis Cell studii, podle níž tým šanghajských vědců úspěšně naklonoval makaka dlouhoocasého. Vědci přitom vytvořili hned dva klony, které pojmenovali Hua Hua a Zhong Zhong. Složíme-li jejich jména dohromady, vznikne nám označení Zhonghua (Čung-chua), tedy adjektivum odkazující na místo jejich stvoření – Čínu. Jak se oběma klonům daří, zjistíte ve videu.
Logická hádanka pro „zapálené“ řešitele
Představte si, že máte dvě zápalné šňůry a každá z nich hoří přesně jednu hodinu. Jak pomocí nich změříte 15 minut, aniž byste je přestřihli nebo přeložili pro určení středu? To by vám totiž nepomohlo, jelikož šňůry nehoří rovnoměrně. Jisté je jen to, že každá z nich shoří přesně za 60 minut. Jak tedy s jejich pomocí určíte 15 minut? A jak byste si poradili, kdybyste měli k dispozici jen jednu šňůru namísto dvou?
Představte si, že na stole před vámi leží dvanáct závaží. Všechna vypadají stejně, ale jedno z nich má jinou hmotnost než zbývajících jedenáct. Vy však zatím bohužel nevíte, zda je toto závaží lehčí nebo těžší než ta zbývající. Jak zjistíte, které závaží se svou hmotností liší od ostatních, máte-li k dispozici dvouramennou váhu a pouhé tři pokusy? A dokážete přitom odhalit, zda je toto závaží těžší nebo lehčí než ostatní? Jak budete postupovat? Zvažte to!
Zatímco někteří lidé dělají z komára velblouda, na Harvardu dělají ze slona mamuta. Nejde přitom o žádnou nadsázku, nýbrž o seriózní biologický výzkum, jehož cílem je naklonování mamuta.
Vedoucím projektu je profesor George Church z Harvardovy univerzity. Spolu se svým týmem již několik let pracuje na změně DNA slona indického v DNA dávno vyhynulého mamuta srstnatého.
