Dělíte se o jídlo? Darujete krev? Pomáháte lidem, kteří to potřebují? Pak se o vás jistě říká, že máte charakter. Jenže to není tak docela pravda. Vědci totiž zjistili, že velkorysost není výhradně otázkou charakteru. Rozhodující je zcela jiný faktor – lidé, kteří vás obklopují.
Když jsme před pár měsíci uveřejnili článek o narození prvních naklonovaných primátů s názvem „Klonování lidí na dohled?“, ve skrytu duše jsme doufali, že lidé zůstanou zásadních genových manipulací ještě dlouho ušetřeni. Z Číny však právě v těchto dnech dorazila šokující zpráva: Na svět přišly první geneticky modifikované děti. Jedno z největších vědeckých tabu možná právě padlo…
Co se stane, když zdrogujete pavouka? Začne vytvářet chaotické pavučiny. Víme to díky farmaceutovi Peteru Wittovi, který krátce po druhé světové válce provedl několik pokusů na pavoucích, jimž podal různé typy drog – mj. i LSD.
Známé rčení říká, že hudba je lék. Mohla by však také mít anestetické účinky? To se pokusil zjistit německý lékař Julian Oliver Fürmetz, který provedl experiment na 40 pacientech kliniky ortopedie Fakultní nemocnice v Lipsku.
Věděli jste, že škvoři mají křídla? Skutečně je to tak! Že jste si jich nikdy nevšimli? To bude tím, že škvor dokáže svoje křídla sbalit natolik dokonale, že je na jeho těle prakticky nezaznamenáte. Je totiž mistr v origami. Díky jedinečné technice skládání jsou jeho křídla po rozbalení desetkrát větší než ve složeném stavu. A právě tato dovednost upoutala vědce natolik, že podle škvořích křídel vytvořili koncept, který může ovlivnit jak náš každodenní život, tak třeba vesmírný program.
Naše těla nepatří jen nám. Sdílíme je s obrovským množstvím mikrobů, kteří žijí v našich ústech, na kůži či ve střevech (jejich počet je odhadován na 1014!). Ačkoliv na jednu lidskou buňku připadá deset mikrobů, byl jejich význam v rámci fungování lidského organismu dlouho podceňován. Nyní se však situace změnila a vědci po celém světě nestačí žasnout nad tím, co všechno tento tzv. mikrobiom v těle ovlivňuje a jak obrovský potenciál skýtá jeho výzkum např. při hledání řešení závažných onemocnění.
O možnosti léčení některých onemocnění psychedeliky se odborníci začali intenzivně zajímat již v 50. a 60. letech 20. století. Strach ze zneužívání těchto látek širokou veřejností však následně postavil psychedelika mimo zákon, v důsledku čehož se zastavil také jejich výzkum. V posledních letech však výzkum látek typu MDMA, LSD, psilocybin aj. zažívá renesanci. A výsledky prvních oficiálních studií jsou natolik zajímavé, že se začíná vážně uvažovat o jejich legálním využití v medicíně.
Lidé, kteří se potápějí do velkých hloubek, pečlivě dbají na to, aby se k hladině nevrátili příliš rychle. Příliš rychlým vynořením by totiž riskovali dekompresní nemoc, která vzniká v důsledku poklesu tlaku, při němž dochází k nahromadění bublin dusíku v krvi. To může mít fatální následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i nyní mediálně známý peruánský rybář Alejandro Ramos Martinez, kterému se po příliš rychlém vynoření při potápění do velké hloubky tělo nafouklo doslova jako balón. Lachtani se však takto potápějí běžně, aniž by to na jejich organismu zanechalo neblahé následky. Jak je to možné? Popírají snad přírodní zákony?
Většina stromů odkvetla, koruny jsou obsypány plody. Jaro přišlo a odešlo dřív, než bývalo obvyklé. Pomalu si zvykáme na to, že stromy začínají kvést v únoru. Jenže zima se někdy nerada vzdává a předčasně rozkvetlému stromu dokáže svou mrazivou rukou zasadit smrtelnou ránu. A tak si nejen sadaři a zahrádkáři, ale i někteří vědci začali klást otázku: jak ochránit předčasně rozkvetlý strom před mrazem, když se zima náhle vrátí? Odpověď je překvapivá – pokryjte ho ledem!
Člověk, stejně jako mnoho dalších savců, rozlišuje pět základních chutí – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Tyto chutě přitom vnímá jako příjemné, nebo nepříjemné. Zatímco umami a sladká chuť jsou zpravidla vnímány jako příjemné, kyselá a hořká chuť působí spíše nepříjemně. Zvláštní postavení má chuť slaná, která je v menší koncentraci vnímána jako příjemná, zatímco ve větším množství jako nepříjemná. Proč tomu tak je a jak k tomu dochází?
