Stará lidová moudrost praví, že lásku si za peníze nekoupíš. Podle výsledků výzkumu doktorky Ashley Whillans z Harvard Business School to ale není tak docela pravda.
Podle jejího výzkumu, který provedla na 3000 respondentech žijících v manželství nebo v dlouhodobém partnerském svazku, vede utrácení peněz za aktivity jako úklid domácnosti, praní a žehlení prádla či sekání trávníku k větší spokojenosti ve vztahu. Proč tomu tak je?
Jak řidiči předjíždějí cyklisty? To testoval britský dopravní psycholog Ian Walker. Jezdil na kole po městě Salisbury s helmou i bez helmy, převlečený za ženu a v různé vzdálenosti od kraje vozovky.
Představte si, že přijdete do lékárny a u přepážky s nápisem „Výdej léků na recept“ obdržíte lahvičku s parazity. Nikoli nedopatřením – parazity vám totiž předepsal váš lékař. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Omyl. Takhle nějak totiž může vypadat medicína v blízké budoucnosti.
Termín „fake news“ slýcháme poslední dobou z médií často. Přestože se nejedná o nový jev, nabyl tento fenomén s příchodem sociálních sítí nebývalých rozměrů. Jak často se fake news objevují, jak se šíří a proč? Na tyto otázky se pokusil odpovědět Soroush Vosoughi z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge, který spolu s kolegy prozkoumal na 3 milióny zpráv, které se v letech 2006 až 2017 objevily na sociální síti Twitter.
V USA byl objeven jedinečný druh včely. Žije na Harvardu, pohybuje se ve vzduchu i ve vodě a… je to robot! Nebo přesněji obojživelná robovčela. Jedná se o unikátního robota, který je 1000krát lehčí než ostatní dosud sestrojená obojživelná zařízení.
Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9 až 11 miliard obyvatel! A tak se nelze vyhnout palčivé otázce: co budou tito lidé jíst? Více než polovina kalorií, které dnes lidé přijímají, pochází z rostlin – především z rýže, pšenice a kukuřice. Další rozšiřování zemědělských ploch, které vznikají např. na úkor deštných pralesů, v kombinaci s obrovským množstvím používaných chemikálií v podobě herbicidů, pesticidů či hnojiv však má fatální vliv na kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Jak ale nakrmit dvakrát tolik hladových krků, aniž bychom naši planetu zcela zdevastovali?
Jak je možné, že se teenageři chovají zodpovědně a lehkomyslně zároveň? Jak to, že jsou schopni brilantně uvažovat, ale vzápětí provedou nějakou hloupost? A proč jsou často přecitlivělí a jednají impulzivně?
Může se opice opičit po Shakespearovi? Z matematického hlediska je to veskrze možné: pokud bude opice nekonečně dlouho náhodně ťukat do klávesnice psacího stroje, sepíše nakonec na základě pravděpodobnosti téměř jistě všechna díla Williama Shakespeara prakticky bez chyby – pokud tedy bude mít člověk čas a chuť na to čekat…
Před několika málo dny uveřejnil časopis Cell studii, podle níž tým šanghajských vědců úspěšně naklonoval makaka dlouhoocasého. Vědci přitom vytvořili hned dva klony, které pojmenovali Hua Hua a Zhong Zhong. Složíme-li jejich jména dohromady, vznikne nám označení Zhonghua (Čung-chua), tedy adjektivum odkazující na místo jejich stvoření – Čínu. Jak se oběma klonům daří, zjistíte ve videu.
Napadlo vás někdy, že zombie neboli živí mrtví – oblíbené postavy amerických filmů a seriálů – nejsou pouhým výplodem scénáristovy fantazie, ale mohou být reální? A skutečně jsou! Můžete se s nimi setkat především na Haiti. Co je to za bytosti a jak je možné, že se z nich staly zombie? To se rozhodl zjistit harvardský antropolog a etnobotanik Wade Davis.
