Proč ve tmě vidíme hůře než některá zvířata?
Na začátek nutno podotknout, že v úplné tmě nevidí žádný živočich. K vidění je vždy potřeba určité minimální množství světla, aby došlo k podráždění světločivných buněk v oku.
Na začátek nutno podotknout, že v úplné tmě nevidí žádný živočich. K vidění je vždy potřeba určité minimální množství světla, aby došlo k podráždění světločivných buněk v oku.
V USA byl objeven jedinečný druh včely. Žije na Harvardu, pohybuje se ve vzduchu i ve vodě a… je to robot! Nebo přesněji obojživelná robovčela. Jedná se o unikátního robota, který je 1000krát lehčí než ostatní dosud sestrojená obojživelná zařízení.
Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9 až 11 miliard obyvatel! A tak se nelze vyhnout palčivé otázce: co budou tito lidé jíst? Více než polovina kalorií, které dnes lidé přijímají, pochází z rostlin – především z rýže, pšenice a kukuřice. Další rozšiřování zemědělských ploch, které vznikají např. na úkor deštných pralesů, v kombinaci s obrovským množstvím používaných chemikálií v podobě herbicidů, pesticidů či hnojiv však má fatální vliv na kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Jak ale nakrmit dvakrát tolik hladových krků, aniž bychom naši planetu zcela zdevastovali?
Je tu další lahůdka z našeho košíku logických hádanek, která tentokrát potěší zejména příznivce pěší turistiky. Pojďte s námi na výlet a nezapomeňte vykročit pravou! Vyrážíme v devět hodin dopoledne. Čeká nás celodenní výlet. Na místo, z něhož jsme vyšli, se vrátíme v 18 hodin.
Ve čtvercovém výběhu stojí devět koní. Protože se vzájemně moc dobře nesnesou, postavili se tak, aby jeden druhému nebyli příliš nablízku. Přesto je mezi nimi stále cítit napětí, a tak by je bylo dobré od sebe oddělit další ohradami, aby nedocházelo ke vzájemným střetům.
Jak je možné, že se teenageři chovají zodpovědně a lehkomyslně zároveň? Jak to, že jsou schopni brilantně uvažovat, ale vzápětí provedou nějakou hloupost? A proč jsou často přecitlivělí a jednají impulzivně?
Může se opice opičit po Shakespearovi? Z matematického hlediska je to veskrze možné: pokud bude opice nekonečně dlouho náhodně ťukat do klávesnice psacího stroje, sepíše nakonec na základě pravděpodobnosti téměř jistě všechna díla Williama Shakespeara prakticky bez chyby – pokud tedy bude mít člověk čas a chuť na to čekat…
Jak dobře umíte zlomky? Otestujte svoje znalosti a zkuste najít VŠECHNA řešení následující rovnice: 1/x + 1/y + 1/z = 1
Proměnné x, y a z jsou přirozená čísla větší než nula.
Víš, jak si (ne)vypálit díru do ruky? Nebo jak pomocí neviditelného paprsku odpařit kámen? Kdepak, nebavíme se tu o kouzelnických tricích. Řeč bude o laserové chemii! Napadlo tě někdy, že prostřednictvím laserové chemie lze prospět přírodě či pomoci člověku k lepší rekonvalescenci po transplantaci? I o tom uslyšíš více v následujícím videu, ve kterém tě Ing. Tomáš Křenek, Ph.D., z pracoviště Nové technologie – výzkumné centrum Západočeské univerzity v Plzni provede světem laserové chemie.
Víš, jaké to má následky, když učitel umí dobře napodobit pračlověka? Jak souvisí román Quo vadis s Hitlerem a Stalinem? A jak se stát detektivem v příběhu se zašmodrchanou zápletkou a známým koncem? To všechno a ještě mnohem víc se dozvíš od PhDr. Miroslava Breitfeldera, Ph.D., z Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.